<< zpět na lodní deník << Sobota, 29. června 2013 >> další den >>
Můj milovaný deníčku. Je sobota 29. Června, léta páně, co nemá sáně, 2013, jen pár minut po třetí hodině ranní a spíš ještě noční. Na vysvědčení ještě neuschly slzy štěstí, pubertální výrostci, co slavili konec školy, zdaleka ještě nestihly vystřízlivět a my už naloženi do dvou vozů značky Berlingo a Octavia vyjíždíme vstříc letnímu dobrodružství. Posádka ve složení Michal – kapitán, Lukáš – 1. Důstojník, Bebík – barman, Péťa – kuchařka, David, Kubík, Anežka, Mates, Simča a Tomáš – ti všichni posádky, co plní úkoly podle potřeby, je spolu s mnoha rumy, kartony piv a platy džusů na cestě po D1 směr Brno. I přes časnou hodinu je naše nejrozsekanější dopravní tepna plná kamionů dovolenkychtivých výletníků. Naštěstí vše plynule utíká a přes Břeclav, Vídeň, Graz, kousek Slovinska a zánovní chorvatskou dálnici se rychle blížíme svému cíli. Formality na hranici jsou víc než formální, asi i trochu tím, že za dva dny je Chorvatsko regulérním členem EU. Při vjezdu do Slovinska jsme přeci jen vyměkli a utratili 15€ za každé auto za dálniční známku. Popisovat detaily jízdy, čůracích zastávek, konzuma
ce výtečných domácích řízků, střídaní řidičů a dalších přepravních nezbytností není nutné. Těsně před cílem, kousek od Šibeniku, zastavujeme u malého pekařství a koštujeme místní dobroty. Pak už jen vlnitou silničkounad pobřežím do marinyKremik kousek od Primoštenu. V marině jsme kolem 16. hodiny, na tachometru 1080km, slunce svítí, teplo, pohoda. Za chvíli už máme svou loď KANEJA a začíná přesun věcí z aut do kajut. No, není toho málo. Loď už má nějakou tu plavbu za sebou. Ještě že místní mořský vlk je šikulka a sympaťák. Vše spraví, dodělá, poradí qa vysvětlí. Večeře, zběžné obeznámení s lodí a jde se do kajut.
